Smysl života a děti
SanandaPříští týden budou mít dvojčata 18 let. Někde to nechápu, jak to tak rychle uplynulo. Je to předělové období pro nás pro všechny. S tímto tématem krásně resonavaly konstelace, které proběhli minulý víkend. V několika konstelacích se právě objevilo toto veliké téma - dospívání dětí a životní předěl pro rodiče.
Když se narodí dítě, je to takový zázrak, že je člověk většinou úplně okouzlen a pohlcen péči o svého potomka či potomky. Tak dlouhá část života, desítky let, věnované intezivní starosti o děti. Tento čas je tak intezivní a naplněný, že utíká člověku před očima. Nenaděje se a dítě je veliké. Přichází období, kdy má rodič pustit dítě do jeho života a najednou pocit prázdnoty. Mnoho rodičů si ani neuvědomuje, že se jeho děti stanou smyslem a naplněním jejich životů. Pamatuji si, jak já sama, ve věku kolem 18 let, jsem drsně konfrontovala moji maminku:
“Mami a co máš jako za smysl života?”
Máma na to jemným hlasem odpověděla: “A nemyslíš si, že vychovat tři tak skvělé děti pro naplněný život nestačí?”
Já už tenkrát přemoudřelá: “No teď by ses měla začít věnovat duchovním záležitostem!”
Musím se usmívat, když si na sebe vzpomenu, na to, jak jsem byla přesvědčena, že vím, co je potřeba.
Rodič je konfrontován, že už není nejmladší, že ho teď čeká stáří a smrt je blíž. Kde a jak najít inspiraci k nalezení nového smyslu svého života? A při tom pro děti je to nesmírně důležité. Cítí hlubokou věrnost ke svému rodiči, i když třeba ne vědomě a pokud je rodič nešťastný, tak mu dítě chce pomáhat. Hlavní problém pro děti ale je, že pokud si s z něho rodič udělal zdroj svého štěstí nebo smyslu života, pak to dítě nikdy nemůže splnit a nikdy není volné žít svůj vlastní život.
Je to tak úlevné pro celý systém, když si rodič dovolí najít si něco, co mu bude přinášet smysl a naplnění v životě a bude to úplně mimo děti. Pro každého to může být něco jiného, někdo miluje hudbu, umění, cestování, jiný rád pečuje o zahrádku či čte knihy anebo medituje :).
Vím, že naše děti nás ještě budou potřebovat, ale už jiným způsobem, tak že jim důvěřujeme, že si svou cestu životem najdou a že tam pro ně jsme, pokud oni budou chtít za námi přijít.