Esence
Co to je esence?
Když se narodíme, jsme čistou esencí, čistým vyjádřením absolutna, jednoty. Bílé světlo naší bytosti začne být vyjadřováno duhou esenciálních kvalit: klid, radost, síla, pocit, že jsem propojený, podporovaný a vedený existencí. Miminko je otevřené a v kontaktu s těmito esenciálními kvalitami, které existují kolem nás, nezávisle na tom, jestli je vnímáme anebo ne, jestli jsme s nimi v kontaktu anebo ne.
Kdo jsem?
Novorozeně nemá žádné vědomí toho, že je celistvé a že je jedinečnou individuální bytostí. Není zde žádné „Já“, které by rozlišovalo. Esence je přítomna, ale dítě si to neuvědomuje. Dítě je v jednotě se životem a přirozeně nejvíce s matkou. Dítě nemá možnost rozlišovat, co patří jemu a co patří matce či otci a tak přijímá nejrůznější pocity matky a otce jako své vlastní, se všemi přesvědčeními, posuzováním, strachy a projekcemi. Trvá to přibližně čtyři roky než se proces individualizace dokončí, než si dítě vytvoří základní struktury své osobnosti. A protože většina rodičů jsou zřídkakdy anebo dokonce nikdy nejsou v kontaktu s esencí, nemohou zrcadlit přítomnost esence dítěti. A tak si dítě nezačne přítomnost esence uvědomovat. Neuvědomuje si, že je esence součástí života, existence a namísto toho se začne identifikovat se svou osobností.
Postupná ztráta kontaktu s aspekty esence doslova zanechává díry v našem nitru, v naší bytosti. Cítíme, že nám něco chybí. Cítíme se nekompletní, nedostateční. Nedůvěřujeme síle a bohatství existence a našeho bytí. Pak děláme vše pro to, abychom zaplnily tyto díry a abychom je nemuseli cítit. Děláme všechno pro to, abychom se uklidnili anebo nutíme ostatní, aby nám poskytovali pocity lásky, podpory a směrování – toho, co nám chybí v našem nitru. Hodně z toho, co děláme během našeho dospělého života vychází z nevědomé touhy zaplnit anebo zapomenout na tyto díry.
Co to je osobnost?
Osobnost má svou vlastní existenci, která je plná nejasných věcí z minulosti: konfliktů, vzpomínek, obtížných pocitu, bolestí, přesvědčení, nedorozumění, nevědomosti, reakcí a fantazií. Nejdůležitějším rysem osobnosti je, že žije v oddělenosti. Já proti ostatním anebo mezi ostatními v obrovském světě, který je často vnímán jako nepřátelský, potenciálně nebezpečný. Začneme chránit naše struktury osobnosti, bránit sami sebe a stáváme se tak více a více uzavřenými. Smutné na tom je, že toto vše probíhá, zatímco esence je stále přítomná.
Osobnost se stále snaží dělat něco pro to, aby člověk byl více šťastný, naplněný, úspěšný. Avšak samotné úsilí nás odděluje od sebe samého, od naší bytosti a vytváří utrpení. Minulost existuje v nás v naší osobnosti, v našich vnitřních aktivitách. Žije v našich obavách v naší hlavě. Žije v pocitech viny a frustrace v našem srdci. Žije v připoutanosti a touhách v našem břiše. My jsme tím tak plní, že nevnímáme přítomnost esence všude kolem nás. A při tom naše osobnost není proti nám, jen prostě neví o esenci. Snaží se vytvořit, to, co chybí, tím, že dělá a vyvíjí úsilí.
Možná jsme již zažili duchovní prožitky, ale hluboko v našem nitru se stále identifikujeme s osobností a naším tělem. Toto hluboké přesvědčení vzešlo s dlouhodobé zkušenosti potkávání se se světem kolem nás.
Úhel pohledu práce s Esencí
Zde mám dobrou zprávu. I když jsme zapomněli na esenci a přišli jsme o kontakt s jejími esenciálními aspekty, esence a její aspekty stále existují. Láska existuje, síla existuje, radost existuje, klid existuje. Potřebujeme jen změnit svůj úhel pohledu svého vnímání. Na úrovni osobnosti vnímáme svět kolem nás hodně skrze filtr toho, co chceme a co nechceme a chováme se na základě tohoto procesu filtrování. Často si také neuvědomujeme, že esence není pocitem. Když se manifestují aspekty esence, pak cítíme přítomnost esence, přirozeně, ale to neznamená, že esence a její aspekty jsou pocity. Když začneme pohlížet na esenci a esenciální aspekty jako na něco, co existuje, pak naše dělání, naše snahy se začnou rozvolňovat. Namísto dělání začneme být v kontaktu s bytím. A tak přichází velké puštění se, odevzdání se. Opět začínáme cítit, že jsme součástí existence, že k ní patříme.
Toto téma můžete osobně prožít na naší skupině:
Esence- jednota bytí