12. 01. 2025

Láska a bolest v konstelaci

Sananda

"Vaše bolest je praskáním skořepiny, která uzavírá vaše poznání." Ch. Džibrán

Včera jsem viděla obraz lásky a bolesti v konstelaci. Stála tam žena a před ní její maminka, která byla tak slabá, že seděla na zemi. Zničená, zlomená. Pro své dítě neměla nic.

Bhagat se v té chvíli zeptal: “A neměla jsi někoho ve svém dětství, na koho ses mohla obrátit, kdo tam pro tebe byl?”
Žena se zamyslí a řekne: “Občas tam pro mne byla moje babička.”
Bhagat tedy přivede babičku do konstelace. Babička stojí za ženou a chce ji podpořit, ale ta od jejího doteku uskočí a drží se za srdce a sténá, že to hrozně bolí. Bhagat ji jemně říká, že dítě, které nemůže dojít ke své mámě, hrozně trpí a cítí velikou bolest. Tato bolest je součástí jejího života, ale je to velký rozdíl, jestli je s tím sama anebo jestli tam s ní někdo je, někdo jako třeba tato babička.
Avšak žena říká, že jí to velmi bolí, když se jí babička dotýká. A babička říká: “Ano, i já cítím bolest v srdci, ale také lásku pro tebe.” “Znamená to tedy, že láska a bolest je to samé?” ptá se žena.

Bhagat: “Bolest často jde ruku v ruce s láskou. Je to cesta ze zamrznutí, pokud cítíš bolest, tak cítíš a opět začínáš žít a tak se otevíráš lásce.” Pomaličku, pomalu žena couvá k babičce, až se tiše dotýká zády jejích rukou. Po delší chvíli se narovnává, dýchá hlouběji a říká: “Už tu lásku cítím.”

Bhagat: “Někdy v životě nedostaneme to, co bychom potřebovali od rodičů, tedy od těch, od kterých bychom to potřebovali nejvíce. To bolí. Ale když si to člověk uvědomí, tak může cítit vděčnost za život a ví pak, že ostatní si potřebuje najít někde jinde, u někoho jiného.” Někdy to ale chce hodně odvahy a podpory k tomu, aby člověk přestal čekat, že to dostane od rodičů a převzal odpovědnost a začal si to sám hledat někde jinde v životě. Je to totiž konečné uznání toho, že to odtud nepřijde a to bolí. Avšak, když to člověk jasně uvidí, přichází svoboda v tom hledat si to a nacházet si to jinde. Také možnost vůbec vidět, že láska stále existuje, i když jsem to nezažil s matkou, láska v tomto světě existuje.

Aneb jak píše básník Chalil Džibrán: "Vaše bolest je praskáním skořepiny, která uzavírá vaše poznání."

Více :
o rodinných konstelacích