Pokud chceš vědět, co to je Esence, podívej se do očí novorozeněte. Uvidíte jas, hloubku, jiskru, otevřenost a prostor, není tam nic z aktivit naší osobnosti či našeho ega. Nanajdetet tam ani projekce, předvářku ani očekávání. Je tam čistá přítomnost, plná nečeho krásného a to je to čemu, říkáme Esence. Pohled od očí novorozeněte nám odhalí něco z pramene Života, Života, který není zastíněn naší osobností. Ja tam čistý prostor, ještě neznečištěný. Jinými slovy, můžeme spatřit Boha. Toto je důvod proč jsou lidé tak dojatí miminky. Setkání se s miminkem je pro mnoho jediným okamžikem, kde se potkávájí a zažívají Esenci anebo připomínkou, že Esence stále existuje. Novorozeně lidem tedy připomíná něco, na co zapomněli anebo s tím ztratili kontakt. Esence je stále přítomná, ale je velmi snadné si ji nevšimnout, protože se lidé spíše dívají na povrch než do hloubky. Je jeden súfijský příběh, který to krásně popisuje:

Mullah Nasruddin se stal pašerákem. Věděli o tom i celníci a pohraničníci. Kdykoli Nasruddin přecházel hranice se svou karavanou oslíků naložených zbožím, tak celníci otevřeli všechna zavazadla a bedlivě vše prohledávali. Ale nemohli najít nic cenného a při tom věděli, že je úspěšný pašerák a že pašuje. A tak ho vždy nakonec nechali jít, protože nic nenašli, ačkoli se celou dívali na to, co hledali. Nasruddin totiž pašoval oslíky.

Tento příběh krásně ukazuje naši situaci. Když se narodíme, přicházíme všichni na tento svět s čirou Esencí, jsme samotnou Esencí, jsme ztělesněním Jednoty. Ale novorozeně ještě nemá žádné pojetí o sobě samém a tak si nemůže uvědomovat Esenci. Je tam veliká přítomnost, ale není tam vědomí této přítomnosti. Pomaličku si dítě vytváří svou osobnost a to během tísíců interakcí s rodiči, hlavně s matkou. Tento proces je dokončen přibližně kolem věku 36 až 40 měsíců. Tady je důležité si uvědomit, že fyzické narození ještě není narození psychické. Dítě nemá žádné vědomí oddělenosti, žije v symbioze, v úplném splynutí, prožívá se v jednotě s existencí a přirozeně nejvíce s matkou. Osobnost se začne pomalu vytvářet skrze interakce s rodiči a lze to rozdělit do dvou paralelních procesů: separace - že nejsem ten druhý a individualizace - být sám sebou. Malé dítě si začne uvědomovat jen to, co je mu zazrcadleno rodiči. A tak osobnosti rodičů se stávají základem osobnosti dítěte. Tento proces probíha během interakcí s rodiči, hlavně s člověkem, který poskytuje mateřskou péči, který je primární objektem lásky. Co mateřská osoba dítěti zrcadlí, to si začne dítě uvědomovat, co mu nezrcadlí, s tím pomalu ztrácí kontakt a zapomíná to. Protože většina rodičů už není v kontaktu s Esencí anebo jen málokdy, nezrcadlí dítěti Esenci a tak dítě postupně zapomíná na to nejcennější ve svém životě. Tento proces za sebou zanechává děsivé díry. Protože dítě nerozlišuje to, co se děje jemu a co se děje ostatním, tak dítě přebírá pocity matky, všechno její posuzování sebe sama, její strachy, projekce apod. Proces individuace se dokončuje přibližně ve věku 36 aý 40 měsíců a v té době má dítě jasn pocit sebe sama jako jedinečné individuální bytosti a dokáže naplno rozlišovat mezi svými pocity a pocity druhých. Ale v té době již všechny pocity, strachy a přesvědčení matky se již stali velikou částí osobnosti dítěte, znemožňující dítěti skutečně poznat, kým je.

Během skupin o Esenci se znovu napojujeme na Esenci a na její aspekty: lásku, sílu, radost, vůli a klid.

Esence svobody (17.-22. října)

Svoboda je veliké téma, tato skupina oslovuje našeho vnitřního kritika, přináší pochopení a ukazuje způsoby, jak se naučit zacházet s vnitřním kritikem, tak aby člověk mohl žít ze svého srdce a duše a ze své esence.
Tak jak řekl Gurdiev: “Musí být pochopeno, že se člověk skládá ze dvou částí: esence a osobnosti. Esence je to, co je člověku vlastní a osobnost je to, co není jeho vlastní, to co přišlo z vnějšku. Propojit se opět s tím, co je nám vlastní nás osvobozuje k tomu žít svůj vlastní život.

Esence lásky (22.- 25. ledna)

Tato skupina odkrývá naše zranění a nepochopení toho, co je láska. Pro mnoho lidí není lehké se otevřít lásce kvůli zranění z raného dětství, které může pramenit z oddělení dítěte od matky po porodu anebo z toho, že rodiče měli příliš mnoho starostí a problémů. Láska je aspektem Esence. Láska existuje a je to na nás, jestli pro ni máme prostor anebo ne. Máme zde krásné meditace, které otevírají pole lásky, lásku dávat i přijímat. Ať už se v minulosti stalo cokoli, láska stále existuje a mi ji můžeme žít.