Je to tu prostě větší, než by člověk čekal. Celý areál má více než 5 ha se 7 domy a několika technickými budovami rozprostřenými na kopci nad malou vesničkou. Nový a starý sad, 9 jezírek a spousty, spousty prostoru. To vše dohromady je spíše malá vesnice než jen meditační centrum. Když sem přijedete, otevře se vám nádherný rozhled do otevřené krajiny a pak si najdete cestu do hlavní budovy, kde se odehrávají meditace a skupiny. Dál se pak vydáte do dalších ubytovacích prostor v dalším domě, kolem domů trvalých obyvatelů Shangri La a pak ještě o kousek dál do Karavanserai – penzionku a kavárny, která je součástí Shangri La komunity. Kromě meditací, skupin a výcviků, které se zde konají celý rok, zde okolí láká člověka k relaxaci v přírodě, k procházkám či projížďkám na kole. Velmi si vážíme ekologie a tak jsou naše domy ekologicky vytápěné, pěstujeme si vlastní biozeleninu a ovoce. Na nově příchozího udělají asi největší dojem zahrady, jezírka a malý potůček s vodopády tekoucí skrze zahradu. Pro nově příchozího by asi bylo těžké představit si, jak to tu vypadalo před 19ti lety. Všechny změny probíhaly postupně krok za krokem, kdy zisk z centra umožňoval postupné rozšíření areálu. Tomuto místu bylo samozřejmě také věnováno spoustu práce a lásky.

Účastníci našich skupin říkají, že si na tomto místě cení hlavně faktu, že zde lze najít obojí zároveň: samotu a ticho i potkávání se s lidmi. Z jedné kvality lze kdykoli přecházet do druhé v závislosti na svých aktuálních potřebách. Můžete se procházet anebo sedět v rozsáhlých zahradách, nebo se můžete potkávat s lidmi v jídelně Shangri La či si užívat společnost a vynikající domácí koláče a kapučíno v Karavanserai.

Historie Shangri La OMC##

Bhagate a jak to všechno začalo? 
„Předtím jsem žil a pracoval několik let v Tao Osho Meditačním Centru v Mnichově. Pocházím z venkova a vždy jsem věděl, že se tam jednoho dne vrátím. Sice pro mne tenkrát bylo důležité žít a pracovat v Mnichově a uvědomoval jsem si, kolik mi to tam dává. Ale chtěl jsem založit Oshovo meditační centrum někde na venkově – leč neměl jsem na to peníze. To, co jsem si vydělal v centru v Mnichově, jsem vše utratil za to, abych mohl pobývat v Indii v Puně. A tak sen o vlastním centru vypadal moc krásně, ale neuskutečnitelně. Už vícekrát jsem si říkal, abych na to už zapomenul, ale nemohl jsem. Jednoho dne jsem byl pozván, abych uskutečnil meditační skupinu Vipassana v České republice. Když jsem přijel do budoucí Shangri La, majitel domu, který se zde už nějakou dobu snažil vést podobné centrum, se již rozhodl, že toto místo prodá. Lidé věděli o mém snu a říkali mi: „Bhagate, to je tvoje šance.“ Jednou jsem se na to vyspal a pak jsem řekl: „Ano.“ Mé srdce divoce tlouklo. Zdálo se to šílené - přestěhovat se do země, kde jen před pár lety skončil komunismus. Ale věděl jsem, že je to možná má jediná šance, jak uskutečnit svůj sen.

A tak jsem ten starý dům koupil a vrhl jsem se do neznáma. Během šesti týdnů jsem zabalil svůj život v Mnichově a odstěhoval se. Nikdy předtím jsem v České republice nebyl, ani jako turista. A teď jsem tu byl, ve starém zanedbaném domě daleko, daleko od mých známých, bez telefonu a bez šance, že bych si nějaký telefon mohl sehnat (to byla ještě doba dávno před mobily). Jen pár přátel, kterým se líbil můj projekt, se mnou zůstávalo v kontaktu a pravidelně za mnou jezdili a podporovali mě. Na začátku se to rozbíhalo velmi pomalu, ale rozběhlo se to a toto místo se ujalo. Velkým krokem pro mne bylo uvědomění, že nestačí jen zůstávat Oshovým meditačním centrem. Částečně jsem se za Osha schovával a doufal, že „on“ lidi přivede, ale to moc nefungovalo. A tak jsem se zde musel postavit sám, mluvit sám za sebe, potkávat se s lidmi. Pracoval jsem převážně s lidmi, kteří nikdy nebyli v Puně nebo v jiném Oshově centru a zároveň jsem se pohyboval mimo dobře vyšlapanou stezku Sannyasinů – a tak jsem si vytvořil svůj vlastní individuální způsob práce. To byl bod zlomu – lidé začali přijíždět více a více. Netrvalo dlouho a začali jsme často mít skupiny a výcviky úplně plné, dokonce i s náhradníky. To nám velmi pomohlo vytvořit prostředky k dovedení tohoto místa do stavu, ve kterém je nyní.

Dnes je to krásné meditační centrum a zároveň komunita, kde nyní žije 13 dospělých a 4 děti. Mojí vizí vždy bylo, aby centrum bylo jako malá vesnice. Bydlet blízko u sebe, podporovat se navzájem bez centralizovaných struktur, bez hierarchií a toho všeho. Tak se to také uskutečnilo. Zrovna tento rok si ve vesnici další dva přátelé postavili dům a tím rozšířili naši komunitu. Také se sem pár dalších přestěhovalo.

V průběhu všech těch let sem přicházeli nejrůznější lidé. Almasta, který sem přišel hned na začátku a který tu od té doby žije a pracuje, si zde postavil dům se svou vlastní truhlárnou a tím Shangri Le přináší krásnou tvořivost a příjem. Amar, která podporovala Shangri Lu úplně od prvního okamžiku, si tu postavila vlastní malý penzion, Karavanserai, naši návštěvníci k ní moc rádi chodí po obědě na kávu a také na vynikající domácí koláče a popovídání si. Amar také u sebe nabízí meditační víkendy. Sananda si postavila kulatý dům a moc ráda maluje na hedvábí. Prapati si postavila zeměloď, samostatný dům s obrovským celoročně fungujícím skleníkem a nezávislou dodávkou elektřiny ze sluneční a větrné energie. Prapati se věnuje také permakultuře a keramice. Magdalenka září již několik let v kuchyni Shangri La svými skvělými pokrmy a vřelým úsměvem.

V naší keramické dílně si mohou lidé zkusit práci s hlínou. Je to úžasná uzemňující práce. Tvořivost a individualita tu kvete a společně tu vytvářejí velmi cennou atmosféru. Je tu takové klima, ve kterém návštěvníci a účastníci skupin mohou najít inspiraci, objevit nové možnosti v jejich životech, přikročit k transformaci. To je pro lidi velmi důležité. Znovu a znovu nám říkají, že je inspiruje, co tu děláme. Žijeme způsobem, ve kterém není žádný rozkol mezi materiálnem a duchovnem. Meditujeme, pracujeme, oslavujeme a to vše se propojuje – není zde žádné rozdělení. Samozřejmě, že není vždy vše dokonalé. Přicházejí i zklamání, nedorozumění, zranění a konflikty, ale je tu zároveň něco většího, co způsobuje, že Shangri La funguje dál.“

Život v Shangri La OMC:##

Pro obyvatele Shangri La se tu střídá období potkávání se s návštěvníky a hosty, kteří přijíždějí na skupinu či výcvik a někdy i na prázdniny, s obdobím daleko tišším – poté, co návštěvníci odjedou. Ze živého místa potkávání se, pulzujícího transformací a společnými meditacemi, se záhy ocitáme v tichém rezortu na okraji vesnice, kde při procházkách zahradou slyšíte jen zpěv ptáků, vítr a tekoucí potůček. Je to trochu jako příliv a odliv oceánu. Je tu konstantní rytmus - od živosti a plnosti ke klidu a tichu a opět zpět. To je krásné a vnímám to jako velké bohatství – tolik podob jednoho místa, které je možné naplno prožívat.

Meditace, skupiny a výcviky v Shangri La OMC:##

Veškerá naše práce zde je inspirovaná Oshem. Jeho aktivní meditace jsou základem našich programů a když někdy v létě venku posloucháme Oshovy rozpravy na zahradě, mám pocit déjà vu – jako bych znovu seděl venku ve staré Buddha Hall mezi bambusy v Indii v Puně. Jen tu neskřípe bambus, ale jabloně, švestky nebo ořešák pohybující se ve větru. Během těch let se nám také podařilo vybudovat další zařízení, která zde zpříjemňují život – např. venkovní sauna, teplý slaný bazén a venkovní rybníček na plavání. Tak, jak na to upozorňoval Osho, když mluvil o Zorbovi – Budhovi. Najdete zde obojí – meditaci i oslavu. Jeden z vrcholů roku je vždy Oshova Mystická růže v létě - kde se potkává společná meditace, práce a prožitek společného žití. Dalším je proces Satori – kde se lidé dívají do hloubky na to, kdo jsou. Esenciální otázkou samozřejmě také je, jak sem pozvat nové lidi. Lidi, kteří nepotkali Osha a kteří jsou na začátku svého osobního objevování. Neboť právě díky těmto novým návštěvníkům je toto místo živé a pulzující - když sem přijíždějí a naplňují toto místo čerstvou energií. Skrze moderní práci s konstelacemi mohou tito lidé spatřit, jak jsou věci propojené způsobem, který přesahuje chápání našeho ega. Dalším pilířem tohoto místa jsou naše výcviky, jak v práci s konstelacemi, tak také v hypnóze podle Ericksona a v Neuro-lingvistickém programování (NLP), na které přijíždějí lidé, kteří si chtějí rozšířit spektrum svých profesionálních nástrojů a technik o duchovní dimenzi. Prohloubit naše vnímání světa kolem lze také pomocí práce s Esencí – skrze ni se můžeme dotknout toho, co nás přesahuje. Důležitým krokem na této cestě je také skupina Umění zemřít. Před mnoha lety jsem byl pozván, abych se tomuto v Puně naučil a od té doby pravidelně dvakrát ročně provázím lidi tímto hlubokým a krásným procesem o smrti. Dále najdete v Shangri La širokou škálu individuálních sezení – pokud chcete dále zapracovat na určitém tématu, můžete využít kranio-sakrální terapii, biodynamickou práci s tělem, poradenství anebo se jen tak odměnit masáží.

Perspektiva Shangri La OMC:##

Jsme otevřeni rozšiřování a obohacování naší komunity – jsme rádi, když se k nám přidávají podobně smýšlející lidé. Když si v naší blízkosti vytvoří své vlastní nezávislé místo a tím naší komunitu obohatí novými aktivitami a vytvářením novými možností příjmů. Nebo když se přistěhují jen pro ten dobrý pocit, že mohou bydlet poblíž dalších přátel a vetkávat tak nitky do naší i jejich společenské sítě. Je to umění dát dohromady jak svobodu, tak navazování mezilidských vztahů. Během těch mnoha let se nám podařilo vytvořit místo, kde je toto možné. Jsem šťastný, že mohu na tomto místě žít. Žít s přáteli se pro mne stává více a více cenným. Je to veliká podpora a pomáhá to člověku k naplnění a prožívání svého potenciálu, k vytváření svého života vědomě podle své vize. Její součástí je pro nás všechny žití v přírodě, pěstování vlastní zeleniny a ovoce a užívání si sklizně. Meditace vše ještě umocňuje a činí cennějším. Když jsem sám začal navštěvovat různé skupiny, byl jsem velmi vděčný, že byli lidé, kteří se mnou sdílejí svoje zkušenosti s meditací a terapiemi. A nyní jsem moc rád, že mohu sám sdílet s ostatními to, co jsem dostal od Osha. Jsem také moc rád, pokud Shangri La OMC poskytuje lidem inspiraci, které se mně dostalo v minulosti. Během posledních několika let se to přesně takto děje- lidé k nám a u nás stále více přicházejí strávit nějaký čas – pomáhat v našem projektu jedlého lesa, meditovat a potkávat se s dalšími lidmi. Budeme šťastní, když i v budoucnu bude Shangri La OMC nadále místem pro lidi - místem inspirace.